Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
I.
Konec světa začal v Chomýži.
Horáček ohřívá kakao,
Maže si rohlík.
Těší se na kakao.
Ve stejný čas v Chomýži
hasiči pořádají zábavu
Na Hostýně – meteorologové
A pak ornitologická expedice.
Tím to začalo.
Tohle se nemělo stát!
Začalo mrznout.
Napadlo spoustu sněhu.
Tím to začalo,
Teď dostaly věci prudký spád.
Horáček usrkl horké kakao.
Spálil se a zařval bolestí.
Prokleté kakao!
Kéž by ho nikdy nepil!
Vzteky mrštil hnkem do kouta.
A pak,
Chytil hrnec a vyhodil jej z okna.
Kakao zamrzlo,
Před hospodou,
Kde hasiči měli bál.
A pak mrštil z okna rohlíkem
A trefil opilého hasiče do palice.
Než se opilý hasič rozkoukal,
Druhý do něj vrazil.
A začala mela a hasiči se prali.
Zavolali na hasiče policajty
a policajti přijeli zatknout hasiče.
Uklouzli po zmrzlém kakau,
a všichni uklouzli a zlomili si
končetiny rostoucí z jejich těl.
Volali pak sanitky.
Hledali Horáčka,
Ale on se zašil do studia,
A nahrává si tam písničky
A směje se: Chacháááá!
a tak přijely sanitky
a naložily policajty na nosítka.
Starosta chtěl něco vyšetřovat,
ale odjel se sanitkami.
Zůstaly jen starostovy husy.
Hasiči je vzbudili lomozem
A husy kejhaly a kejhaly.
Opilí hasiči honily husy o půlnoci,
A husy honily hasiče.
Rozzlobené rodiny, co spát nemohly,
začaly se v noci přesunovat do Hlinska,
k příbuzným svým.
Lomoz teď i na cestách,
O půlnoci, půlnoční útěk.
II.
Jeden Chomýžan v tom běhu,
v tom zmatku všem,
lampu převrhl.
I chalupa začala hořet
ale hasiči nebyli.
zatýkali je policajti
co skončili v nemocnici,
kam převezli je sanitky.
Ohniví kohouti skákat začali
po střechách se množili
a tak Chomýž hořet začala!
Z horka toho velikého,
Bhagotkača vylez ven.
Kulhá svou nohou, jako američan,
Ze svého brlohu leze.
Nasral se převelice.
Na kraji Chomýže bydlel, v zemljance,
nikdo o ní nevěděl.
Řval vzteky
A nadával,
A lidé v tom zmatku,
Báli se velmi.
III.
Tam, co je meteorologická stanice,
Kolovala sklenice,
vědátoři milí,
krátili si chvíli.
Tu zdá se jednomu,
že ručička zemětřesná
vychýlila se,
jak vrávoral.
A křičel, na kolegy své:
Zemětřesení, zemětřesení jistě!
I vyběhli všichni ven ze stanice
A pobíhali zmateně převelice
A vyplašili ornitologům
ptáky hnízdící.
Ornitologům zatnula se pěst,
Čelo ztvrdlo a pohled potemněl.
Vidouce meteorology pomatené,
Nadávat jim začali.
A tak veliký křik ozýval se z Hostýna,
A nadávky, ba i láhve létaly.
Vyplašené hejno ptáků hnízdících,
prudce vzneslo se do výše.
Tam jako na potvoru
tryskové letadlo letělo
a nasálo hejno do motorů.
Meteorolog poctivý,
odfaxoval do ústředí,
zprávu o zemětřesení.
Letadlo, co hejno do motorů nasálo
nedaleko Bystřice spadlo.
a výbuch veliký slyšet byl,
a ohnivý sloup do nebe se zved.
Lidé viděli a slyšeli tu hrůzu,
z Hostýna křik
z dálky oheň dým a hluk,
hoří Chomýž a zmatek všade,
a lidé ve strachu velikém,
Bystřice starostu
Okamžitě hledat začali.
A ten jako pravý rek,
Zodpovědnost na svá bedra vzal.
"Hajzlové", zasyčel pak.
"Tak už je to tady!"
A Bystřičané v předtuše té hrozné,
rozběhli se po náměstí a křičeli: "válka! válka!"
A válka opravdu byla!
Co paměť sahá,
Nenávist strašlivá,
od věků panovala
mezi Bystřicí a Přerovem
odjakživa.
zmáčknul knoflík na pultu ovládacím,
starosta z Hostýna, hrdina,
a rakety
začaly jedna po druhé vylétat z hory.
Přerovský radar nespal,
A uviděli na letišti
rakety blížící se.
"Hajzlové", zasyčel pak
Starosta ten přerovský
a pomačkal též knoflíky své
na pultu ovládacím přerovském.
Rakety však nestačily vyletět,
jen jedna.
Tu Přerov již leží v plamenech!
Však stalo se,
Přerovská raketa jedna
dopadla na Hostýn
a ten začal hořet.
A Chomýžané v Hlinsku to viděli,
A Chomýžané v Chomýži to viděli,
To je konec, lamentovat začali.
Co se to blíží ze severovýchodu?
To Bystřičané se ženou,
Že jim jejich Hostýn hoří
A krajem nesou se ta slova strašlivá:
"válka! válka!"
Chomýžané v Hlinsku nevěděli,
že to Bystřičané běží.
Lekli se, že je chtějí je zabít
A tak prchat začali
Ve směru - na Kroměříž.
IV.
Co Kroměřížané vidí?
V dáli Hostýn hoří
A dýmící Přerov
A teď množství lidu ze strany té,
Žene se na ně!
I připravili zbraně Kroměřížští,
v obranu města svého,
proti tlupě cizáků.
A výstřely začaly padat!
A Chomýžané běžící
Báli se velice!
Na sebe zděšeně se dívali
a na rtech jedno slovo měli:
"Je válka!"
"Všude je válka!"
"Všude ze všech stran
obklíčeni jsme nepřítelem!"
"Od Hostýna, od Bystřice, teď i od Kroměříže!"
Pro Chomýžany
Jediné dva směry volné zbyly,
A to na Přerov nebo dolů na Břeclav.
Však ve zmatení v těžké chvíli,
Dohodnout se nemohli.
Zleva na ně Kroměřížané střílí,
a zprava blížící se davy Bystřičanů rozezlených.
Mezitím tím,
Celá Chomýž shořela.
A Přerov ten nešťastný,
začínal hořet čím dál víc
neb foukal vítr západní!
A na Hostýně tom pobořeném,
Teď již ohořelí meteorologové
dál pobíhají,
a každý je dalekohledem vidí
a panika roste
Fax v ústředí byl přečten.
"Vybuchla supersopka! Všichni tady zemřeme!"
vykřikl meteorolog v ústředí.
A běžely faxy do Brna, Ostravy,
Ano, i do Prahy,
A všude se báli a hrůza
vládnout začala,
Kam zpráva se dostala.
V.
A tak dle nařízení nejvyššího,
Lid Moravský, začal přesunován být
A evakuován. Kam?
Do Čech přec!
A družice Americké,
Velký pohyb lidí
V kotlině té české,
Detekovat začaly
A v americe přemýšleli,
Co že to jest?
A o svůj radar, bát se začali,
Že to jistě, češi ti spořiví,
rozmontovat jejich radar hodlají.
A tak v souhlase nakonec,
výzvědné letadlo poslali,
zajistit informace bližší.
Jenže, co to?
radar ruský,
špionážní letadlo hlásí,
a tak pro jistotu
rusové to letadlo – sestřelili,
člověk nikdy neví, a jistota jistou jest!
Letadlo to špionážní,
poblíž Ostravy spadlo.
Výbuch viděli v Polsku a lekli se.
Američané rozezlili se velice,
Když jim tu zprávu,
Sdělila jejich družice.
I rozezlili se na českou zemi.
V odpověď pak dvanáct letek
a pět vrtulníkových komand poslali.
A již celý lid český svorně křičí:
"válka! válka!"
To Nad hlavami spoustu letadel vrčí.
Křik se donesl až do Prahy.
Nelenili, v Praze ani na chvíli!
čmeláky bojové vyslaly
Všechny americké stíhačky a vrtulníky
A všechno co ve vzduch létalo - sestřelily.
Ty popadaly na Vysočině pak
a ve východních Čechách.
A co to vidí, oko každého Čecha?
Z každého místa vidět bylo oheň,
Nebo americké letadlo sestřelené,
Taktéž hořící,
A volali lidé mobily svým známým
A tak si všichni řekli, že vidí oheň a kouř.
Tak se v Čechách roznesla rychle zpráva o válce.
VI.
Američané tu zkázy vidí,
očima svých družic.
A tak všechny okamžitě začnou
monitorovat tu kotlinu českou
dosud družice tajné,
teď radiovou aktivitu vyvíjí.
To v Číně slavit začali!
Tady jsou! Již na radarech našich,
Americké družice svítí!
A v Číně, jedinečnost okamžiku pochopili,
A tu již padají,
Americké družice
jedna za druhou,
A v americe,
Od svých družic,
místní nedostali zprávu jedinou!
Stav Delta přikázali,
A telefonem zvonili,
Prezidentovi svému,
A ten – neleniv,
prezidentovi českému,
na ten hrad, tam mu zavolal.
Bylo jasné to prohlášení,
Bez nějaké maliny,
Že válku tímto jednoznačně zahajuje,
vůči tomu lidu proradnému,
z malé to kotliny!
VII.
I v Moskvě rozvědka informuje,
Že Američané nemají oči družic svých,
A též v Moskvě, jak předtím v Číně,
pochopili jedinečnost situace.
Putin rozdělil úkoly.
A co to k americe letí?
Ptáci, motýli stěhovaví,
Ne!
Stovky a stovky raket vypálených
A hoří průmyslová centra a elektrárny,
přehrady, vojenské základny a letiště.
Americký kolos byl ochromen,
Kulhá na nohu jako Bhakotkača.
Co se to děje na hradě pražském?
zmateně pobíhají úředníci,
zmateně po chodbách.
A teď – Amerika ochromená,
Fax poslala, žádost,
Žádost o příměří.
Papír se ve faxu zadrhává,
a tak si nikdo příchozího faxu nefšiml.
Co je to za hukot v parlamentu českém?
Inu strana jedna politická
spojenectví se Senegalem navrhuje,
druhá s Grónskem,
třetí s Venezuelou.
I je to to velmi těžká chvíle osudová,
Chvíle zkoušky pro český národ!
A to již Nikaragua ožívá,
a povstalci její hbitě faxují na Kubu,
Že američan je na kolenou.
A staví vory, a plní lodě,
na americké území se vydávají
plenit a rabovat!
A Američané děsí se velice,
Síly národa malého českého,
Neboť sáhli na něj –
a nyní ze všech stran,
Pohroma v odvetě - na ně snesla se.
A Posílali omluvné faxy do Prahy
a nabízely výkupné a všelijak žadonili,
Čechů se báli pro jejich moc převelikou.
Češi v parlamentu však –
Vadí se a shodnout se nemohou,
Senegal, Grónsko, Venezuela?
A všechny zprávy, ve faxu pokaženém,
Zadrhly se!
VIII.
A dostaly se ty zvěsti za hranice,
I Arabovský lid se dozvěděl,
co se děje na světě.
Začal vytloukat všechny McDonaldy
a Coca-Colu vylévali do Eufratu a Tigridu.
Uvědomili Araby na celém světě,
Telefonovali a faxovali,
A brzy, velice brzy se to stalo,
Že všechny McDonaldy zničili
A taky továrny na Coly,
V řekách celého světa,
Tekla Coca-Cola.
Ano, skutečně,
vylévali Colův nápoj do řek
ve všech zemích!
A šlo to dál,
Jeden Arab,
v Německu,
plivl dokonce
na obrázek Santa Klause!
A to přišlo k uším prezidenta amerického,
A zavřel se ve sklepě,
A mnoho pil,
A beznaděj rozmohla se
Po celé americe.
Mezitím vylitá Coca-Cola
přes řeky dostala se do Messiny a do Mediny.
Tam v horách, sídlil
hlavní vůdce Arabů.
A uviděl Coca-Colu v řece
A převelice se rozezlil.
Jaká provokace!
A volal si velitele teroristických jednotek
A na všechny tuze křičel
A tak se stalo,
Že americké ambasády,
V každé zemi hořely.
A v ústředí tom americkém,
Dostávaly zprávy,
Jednu horší než druhou
A faxovaly do Prahy,
Ať češi ti lítí,
Od pomsty upustí.
Aljašku nabízet začali,
a škemrali a všelijak prosili,
ale nikdo nevěděl,
že fax zasekl se
a v něm, všechny ty papíry.
IX.
Chomýžané vydali se cestou k Hodonínu.
V panice, ve strachu,
Vzali to přes vinice.
Hodoníňáky naštvaly,
A tak nuceni k ústupu jsou na Břeclav.
Přerov shořel, Chomýž dávno,
Jen saze po kraji poletují.
Horáček sundavá sluchátka ve studiu.
Píseň je hotová!
A zamyká studio a jde cestou domů.
Diví se, že nikdo nikde.
Ukolébán a udobřen svým výtvorem,
ohřívá si nové mléko,
na nové kakao.
Těší se na rohlík, těší se na kakao.
Teď už si dá pozor,
aby nebylo horké,
vždyť opálil se a rozezlil,
Ale teď chce již jen v dobrém rozpoložení být,
Díky té písničce složené.
A skutečně, kakao není horké
a dobře se pije
a nic neletí do kouta.
Po vypitém kakau,
Horáček, spokojeně,
Na svém loži uléhá.
Zítřek přinese nový den!
To se to dobře plánuje,
zítra, vypustím do světa písničku,
Jako ptáčka!
A Horáček spokojeně usíná.
X.
A vypustil druhého dne Horáček
Písničku novou,
Jako holubici.
Nikdo však nezpívá.
Jen Bhagotkača ulapil holubici
Snědl ji,
A teď,
Je to on,
Kdo zpívá.
Nad lidským spáleným světem,
Nese se nová píseň.
A všichni Bhakotkaču proklínají.
Neví, že za to může
Horáček, když hodil ten hrnek do kouta!
A Horáček se směje,
Protože mu zůstalo studio, neshořelo
O nic nepřišel.
Tak stalo se,
Že konec světa přišel z Chomýže.
11.9.2014 VR