Aladar | Zubní balada I.

Sedmička odumřela. Nejdříve jí byl vytažen nerv. Pak vyčištěny kanálky. Za nějakou dobu bolest. Nasazeny antibiotika, protože se zapomnělo na malilinkatý kanálek.

A pak se kus zubu vylomil. Samá lapálie. Objednal jsem se tedy a vysnil jsem si, že zub bude vytržen. A budu mít konečně pokoj. Leč, vše bylo jinak....

Aby to nebylo málo, stalo se mi, že jsem si spletl datumy a přišel k zubařovi o den dřív...

Mít či nemít zub,
To je nač se ptám.
Bude bez sedmičky můj chrup,
Nebo je to všechno klam?

 Něco je shnilého,
Ve státě Dánském,
Já bez zubu starého,
V pominutí smyslů náhlém,


Rozhodl jsem se zub vytrhnout,
I kdybych měl vymrznout,
S doktorem se hádat,
O vytrhnutí jej neúprosně žádat.
 

Na cestu jsem vyrazil hbitě,
Již brzo ráno – na úsvitě,
Však stačí rozhodnutí chrabré,
Býti správným ogarem?

Mít či nemít zub –
To je oč tu běží,
Rozhodl jsem se jasně,
Šupy dup,
Pln odhodlání –
U doktora vrážím do dveří,
 

Však co to, co se to stalo,
Což byl jsem rozhodnut málo?
Odcházím a zub – nezub stále zůstává,
Obchází mne nálada těkavá,

 
Proč zub polámaný,
V chrupu dále vězí,
Předstihl jsem i dobrmany rekordmany,
Nebudeš věřit, co přihodilo se mi,

 
Přišel jsem příliš brzy,
Až zítra je ten správný den,
Kdy zub má býti vytržen!