Aladar | Chocholoušek

Tak tady jsem šel na přijímací pohovor do jedné firmy. Šéf pobočky se všeho vzdal a předal pohovor do rukou psychologa. Ten se mi od začátku jevil jako šílený a šílený skutečně byl. Díval se na lidi jako na pacienty. Každý byl divný a jen on tady byl od toho, aby určoval diagnózy. Tak jsem to hodil na papír.

Sanitky, co frčí po ulici,
Nevěděl jsem to předtím,
valí s větrem o závod,
až fučí mi pod čepicí,
podléhám teď skepsím.

blikají majáky,
houkají sirény,
že vezou chudáky,
co začaly jim migrény,

a z bolehlavu zbláznili se,
k Chocholouškovi míří
do nemocnice.

Chocholoušek všechny měří,
Každému test z Evropské unie lupne,
A pak kontroluje, jak se daří,
těm, co v hlavám škubne.

Hodina sem a hodina tam,
hlavně co nejvíc otázek,
zblbnout blbého ještě více,
o jeden krok na Hromnice.

A další sanitka houká,
a další programátor v práci pad,
to jak do kódu kouká,
když otevřený má notepad.

A Chocholoušků přibývá,
a jest to řemeslo výnosné,
v každé malé firmě přebývá,
a testuje o práci zájemce.

A tak slavný národ Čechů,
V kapitalismu vyzrál.
Co Čech – to Chocholoušek,
A už nezbylo,
Koho testovat.

Snad jsem ten poslední.
Neb kam vlezu,
tam psycholog.
A všichni těší se,
Jak analýzy nade mnou
spracovávati budou.

Sanitky frčí po ulici,
shodili mi čepici,
mimici klinici.

Možná pro mne jedou,
možná ne,
schovám se na radnici,
ony zase přejedou.

V každé sanitce Chocholoušek číhá,
V ruce dotazníky třímá.
Těší se na pacienty,
že jim spočte kvocienty.

Grafy, tabulky a formuláře,
Chocholouškům blednou tváře,
když pohrdnul jsem jejich uměním,
urazili se, a už to nezměním.

Teď upadl jsem v nemilost,
a zlé popisy mi z grafu generují,
a v tabulce zaujmu chvost,
neb mé kritiky nemilují.

Sanitky na mě posílají,
lapiduchové se na mě ptají,
já jim však stále unikám,
doma pod peřinou se schovávám,

tam mne ještě nehledali,
neb Graf kázal Chocholouškům,
v sobotu v neděli a v prdeli,
prohledat každý dům.

a jak Graf nařídil,
tak Chocholoušek vyřídil.

Jen pod peřinu dívat se,
bylo mu studno.
A jak lítá Chocholoušek v sanitkách
a benzín pálí,

Směju se pod peřinou
Každý zvuk sirény z dáli,
hladí mou duší nevinnou.

Chocholoušku psycholoušku,
Dám ti krejcar na malou zkoušku,
uzavřu ti kapitolu,
přeškrtnu ti hyperbolu.

Graf tvůj draze zaplacený,
nalezneš celý roztržený.
A počmárám ti tabulky,
roztrhám ti brožurky.


Chocholoušek chytá hasiče,
hasiči honí topiče,
Co oheň rozdmýchal,
Když splodin sanitek se nadýchal,

Policajti honí Chocholoušky,
A policajty ministerstvo,
A všichni po všech chtějí jedno:
Máte v životě otazníky?
Vyplňte naše dotazníky!



II:

Graf zdvihl prst,
A Chocholouškům kázal,
Věci tak hrozné,
Že vlkům na horách
Zježila se srst.

To lidské plémě,
Ano již trpí němě,
Vyplňuje formuláře a dotazníky,
likviduje Koperníky.

Graf pak vyslal Chocholoušky mezi lidi,
A ti jsou od nich celí zbití,
Jak hodiny nafukují své tváře,
když vyplňují formuláře.

Hodin je jak u hodináře,
vy chcete jít domů,
Ale musíte vyplnit formuláře,
nadáváte do sta hromů,

avšak Chocholouškovy neúprosné stopky,
měří času stonásobky.
Chocholoušek dosti času má,
dočkej času, on s tebou zacloumá.
A když Graf tenkrát kázal,
Chocholoušek se potom kasal,
Jak změří celý svět v testech,
Koudelkové, se třeste!

A není konce tomu všemu,
Chocholoušek další formulář vytahuje,
A snad přichází konečně k testu stému,
to vás ihned informuje.

Chocholoušku psycholoušku,
Na dvorku máš malou školku,
V ní na židličkách sedí,
plyšáci snědí.

Tak hrál sis už od malička,
To byla vždy tvá uhlopříčka,
Jí měříš cokoliv,
Takto se plyšáci zaškolí.

Plyšáky naučil jsi testu,
Pod hrozbou trestu.
teď na lidech řádíš,
a slušňáky trápíš.

Chocholoušku psycholoušku,
Na dvorku máš malou školku,
v ní později děti seděly,
To už jsi byl dospělý.

A teď dospěl´s k dospělým,
K nešťastníkům omdleným.
Hromnice a Jilemnice,
Mrtvějíce blábolíce,
Sotva tužku držím.

Dvěstě otázek a třista otázek,
Už se mi rýsuje obrázek,
jak polykám pilulky,
v hlavě mi běží titulky,

Konec filmu, konec srandy,
Přispějme na doktorandy!
Máte nějaké otazníky?
Vyplňte dotazníky!