Aladar | proč nevěřit multikulturalismu v kostce

Proč nevěřit multikulturalismu

Multikultiralismus je politická ideologie, která hlásá, že ideální společnost  lidí je ta,  kde lidé  při  různém  etnickém,  kulturním  či  náboženském původu, identitě a tradicích spolu žijí ve vzájemné harmonii. Pokud se objevují konflikty, je to dáno špatným přístupem společnosti k menšinám (1)

Dále m-k hlásá, že kultury jsou si rovny, a že žádná kultura není jiné nadřazená. Své hodnoty si vytváří každá kultura sama, a proto je naprosto jedinečná, a nelze ji měřit hodnotami jiné kultury. Tedy, neexistuje kultura horší, vyspělejší, existuje jen kultura jiná. (2)

1)      Utopie myšlenky multikulturní společnosti jako ideálu

Jeden ze základních prvků lidské psychiky je přirozená preference vlastních a nedůvěra až nevraživost vůči cizím. Sourozenec je bližší než spolužák, spolužák je bližší než jakýkoliv jiný žák školy, soused z ulice je bližší než kolemjdoucí, člověk ze stejného kraje je bližší než ten z jiného kraje, atd.

Zkrátka našinec je přirozeně bližší než cizinec. Tento základní prvek lidské psychiky otáčejí politici masové imigrace a vlastně přináší nové evangelium "miluj cizince svého, více než našince." Takovou myšlenku lze udržet pouze totalitním útlakem. Tito propagátoři si vytvořili teorii o identitě, jež člověk čerpá ze společnosti, ze své "kulturní skupiny", a nepochopili, že přesouváním takovýchto skupin mění podstatným způsobem sebe i společnost, do níž vstupují. Ignorují historickou zkušenost těch kultur, které zanikly pod náporem cizích kultur či etnik.

Takovéto ideální multikulturní společnosti může věřit jen snílek, fantasta, nadšenec, je to ale utopická myšlenka. A velmi nebezpečná.

2)      Slabost relativistické pozice

Abychom mohly prohlásit, že všechny kultury jsou si rovny, a nelze je měřit hodnotami jiné kultury, pak taková úvaha předpokládá neexistenci absolutních hodnot.  To je podmínka. Tedy řekneme, proto, že neexistují žádné absolutní hodnoty, tak nemůžeme hodnotit jednotlivé kultury nějakou vnější univerzálně platnou hodnotou. Neexistuje-li taková univerzální hodnota, pak nemůžeme říci, kdo má pravdu a pouze řekneme, že kultury jsou jen jiné, rozdílné, rozmanité :-) . Nemá-li nikdo absolutní pravdu a kultury nelze takto hodnotit, proč si dělá nárok na absolutní pravdu právě relativista? Platí-li, že nikdo nemá absolutní pravdu, pak ani relativista jí nemá. Proto nemůže s určitostí tvrdit, že platí jeho relativismus hodnot. Správný relativista je vlastně pouze skeptik, který říká, "ve skutečnosti ale nevíme.....", více říci nemůže. A to je slabost relativistické pozice.

Ještě jednou: "Tvrdí-li někdo, že pravda, jakožto absolutní hodnota neexistuje, že existují "různé pravdy", pak si nemůže nárokovat ani on sám absolutní pravdivost svého tvrzení.

Proto podobně tvrzení aplikované na kultury "neexistuje univerzální hodnota, jíž bychom nemohli měřit všechny kultury" si nemůže činit nárok na absolutní platnost, je to jen skeptická pozice, nic víc.

Navíc, tvrdit, že každá kultura si vytváří svůj systém hodnot (svou interpretaci), je perspektivismus.

 částečně čerpáno z: ceskapozice.lidov/...