Aladar | čtyři pojmy viny

Otázka viny – Karel Jaspers (výpisky)

Mladá Fronta, Praha, 1969, přeložil Jiří Navrátil

Čtyři pojmy viny

1.       Kriminální vina – zločiny spočívají v objektivně prokazatelných činech, které porušují jednoznačné zákony, instancí je soud, který ve formálním postupu spolehlivě zjistí skutkovou podstatu a aplikuje na ní zákony

2.       Politická vina – spočívá v činech státníků a v příslušnosti k určitému státu, v jejímž důsledku musím nést následky činů tohoto státu, jehož moci jsem podřízen a jehož řád umožňuje můj život. Všichni občané společně odpovídají za to, jakou mají vládu. Instancí je vůle a moc vítězova, ve vnitřní politice stejně jako v zahraniční. Rozhoduje úspěch. K zmírnění zvůle a násilí dochází díky politické chytrosti, která počítá s dalšími důsledky, a díky uznávání norem, ,které platí pod názvem přirozeného a mezinárodního práva.

3.       Morálná vina – za činy, kterých se přece vždycky dopouštím jako určitý jedinec, jsem zodpovědný morálně, a to za všechny své činy, i za politické a vojenské činy, které vykonávám. Nikdy prostě neplatí, "Rozkaz je rozkaz." Stejně jako zločin zůstává zločinem, i když je vykonán na rozkaz (třebaže podle míry nebezpečí, vydírání a teroru platí polehčující okolnosti), zůstává každý čin podřízen také morálním kritériím. Instancí je vlastní svědomí a komunikace s přítelem, s milujícím člověkem, který má živý zájem o mou duši.

4.       Metafyzická vina – existuje solidarita mezi lidmi jako lidmi, v jejímž důsledku je každý spoluzodpovědný za všechno bezpráví a všechnu nespravedlnost na světě, zvláště za zločiny, k nimž dochází v jeho přítomnosti nebo s jeho vědomím. Jestliže jsem neučinil všechno, co jsem mohl, abych jim zabránil, jsem spoluvinen. Jestliže jsem nenasadil svůj život, abych zabránil zavraždění druhých, ale jen přihlížel, cítím se vinen způsobem, který nelze právně, politicky a morálně přiměřeně postihnout. To, že ještě žiji, když se stalo něco takového, spočívá na mne jako nesmazatelná vina. Nejsme-li díky nějaké šťastné okolnosti ušetřeni této situace, dospíváme jako lidé na hranici , kde musíme volit: buď bezpodmínenčně, bez vyhlídky na úspěch, bezúčelně nasadit život, nebo raději zůstat na živu, , protože úspěch je nemožný. Instancí je jedině Bůh.