Ateismus neboli zvrácená vize člověka – časopis Milujte se 31/2014

Výchozím bodem ateismu je víra, že není žádný rozdíl mezi člověkem a zvířetem.

Ateisté nevyvozují důsledky ateismu

Právě ateistické systémy dospěly k nejkrutějším diktaturám a zločinům v dějinách lidstva. Komunismus, nacismus, Francouzská revoluce – všichni ví o genocidách spáchaných ateisty – jen ateisti to neví.

Důsledky

V důsledku zkarikovaného lidství, společnost budovaná na těchto zásadách, vede v praxi k ponížení člověka. Ateističtí politici se více starají o bohaté homosexuální aktivisty než o chudé nezaměstnané. Ateističtí právníci věnují více péče katům než jejich obětem. Ateistické feministky se více starají o sex než o děti, ateističtí ekologové myslí více na ochranu zvířat než lidí.

Každý ateistický systém vede k formě diktatury, neboť ateisté si osobují právo rozhodovat i o tom, koho je možné legálně zabít a koho má jimi přijatý zákon chránit. Ateismus vede také k modloslužbě. V marxistickém ateismu byla bohem "komunistická strana" a její vůdci. V liberálním ateismu jsou bohem peníze, pud a rozkoš. Ateismus vždycky klade něco nad člověka. "Volné svazky" jsou volné od odpovědnosti, lásky a věrnosti.

Dvě největší nebezpečí:

1)      Člověk se neliší od zvířat

2)      Člověk se neliší od Boha

Citáty:

Jestliže v Boha věříš a Bůh není, nic jsi neztratil. Jestliže v Boha nevěříš a Bůh je, ztratil jsi všechno.

Blaise Pascal

U většiny lidí se nevíra v jednu věc zakládá na slepé víře v jinou.

Georg Christoph Lichtenberg

První doušek z poháru přírodních věd vede k ateismu, na dně poháru však čeká Bůh.

Werner Heisenberg

Přírodní jevy a náboženství mohou proti sobě stavět jen lidé, kteří se nevyznají ani v přírodních vědách, ani v teologii.

Paul Sabatier[1]

Lidé, kteří se málo vyznají v přírodních vědách a lidé, kteří se málo vyznají v náboženství se mohou mezi sebou hádat a jejich pozorovatelé si mohou myslet, že se to hádá věda s vírou. Ve skutečnosti však zde narazili na sebe jen dva druhy nevědomosti.

Robert Andrews Millikan[2]

Přírodu a Bibli je třeba číst současně.

Origenes

Kdo popírá Boha podobá se člověku, který popírá Slunce. Nic mu to neprospěje, neboť Slunce svítí dále.

August Julius Langbehn[3]

Je neuvěřitelné, kolilka věcem musí věřit ten, kdo chce být nevěrcem.

Michael von Faulhaber[4]

Nejvyšší schopností rozumu je připustit, že existuje něco, co ho překonává.

Blaise Pascal

Nevěřící říká: zanechal bych svých špatných rozkoší, kdybych měl víru. Ale já odpovídám: měl bys víru, kdybys zanechal špatných rozkoší.

Blaise Pascal

Kdo nemá víru, je slepý.

Kdo nevidí, nepoznává,

Kdo nepoznává, nemiluje,

Kdo Boha nemiluje,

miluje sebe a své rozkoše.

Člověk z lásky stvořený

nemůže být bez lásky.

Miluje buď Boha,

nebo miluje sebe a svět.

(sv. Jan Maria Vianney)

Během výuky vysvětluje velmi sebevědomě působící profesor žákům důvody, proč muži a ženy nosí knihy rozdílným způsobem.  "Muži nosí knihy v ruce a houpají s paží tak, jako pravěcí lidé nosili oštěpy. Ženy naopak nosí knihy pod ramenem a přidržují je stiskem paže, což je způsob, jaký pravěké ženy nosily své potomky". Potom se profesor rozhlédne po třídě a ptá se: "No schválně, jak nosíte knihy vy?" Ze třídy se s potlačovaných smíchem ozvalo: "My je nosíme v batohu."