tajemství finty s lavorem

tajemství finty s lavorem a jablečným octem ve sprše

I.    Úvod

Co svět světem stojí, chodí se dlouhovlasí muži sprchovat s lavorem a jablečným moštem. Jak na to přišli? Inu, to bylo dávno. Když muži po tajnačku pozorovali lesní víly, jak se koupou. Zjistili, že si vlasy polévají vodou, ale ještě předtím do té vody nalejí lahvičku jakési záhadné žlutavé tekutiny. Měly pak krásné vlasy.

To bylo odříkání, to bylo utrpení, to bylo ztrát na mužských životech! Než se potvrdilo, že si tak počínají všechny víly! Pak některý z chytrých mužů přišel na to, že by bylo záhodno upustiti toliko od pozorování a přejít k činům – zmocnit se lahvičky! Neboť nikdo neznal její obsah! Tento přelom v myšlení nastal přesně v roce 0 našeho letopočtu. Někteří by mohli začít reptat, že je to nesmysl, že rok nula přece neexistuje! Nebudu se s nikým hádat.

To znají jen zasvěcení a jen ti, ví proč k ututlání tohoto roku došlu. Chytrému to dojde.

A tak tedy v našem roce nula začali starověcí mužové prahnout po lahvičce více než po vílách. Vydrželo jim to až do roku 1774.  Pak ještě stále asi dvě stě let mnozí mužové prahli po vědění, ale víme, jak to pak dopadlo. Mužům se podařilo zamaskovat veškerý vědecký a technický pokrok jako všeobecné vědění, a namlouvali všem, jak různé vynálezy pomohou lidem. Zasvěcení ví, že všechny vynálezy byly vymýšleny jen proto, aby umožnily zmocnit se této lahvičky. Ošálen byl celý svět. Takže ačkoliv tajemství lahvičky bylo odhaleno, ještě trvalo dvě stě let, než se ostatní dlouhovlasí mužové dozvěděli tajemství lahvičky. O krátkovlasých se nebavíme, ti nevědí zhola nic. Zkuste se jich na to zeptat, uvidíte, že neví nic.

Žádný pokrok na světě by však nemohl pomoci mužům dostat se k oné lahvičce. Ačkoliv boháči utratili nesmírné množství zlata a drahokamů, v nové době tuny tištěných bankovek, nic jim to nebylo platné. Největší nález světa se stal – úplnou náhodou!

II.   Největší nález

Ta náhoda je tak ututluná, že těžko někdo bude věřit v její pravdivost, pokud jí vynesu na světlo. Nemusím se tedy bát prozrazení. A tím spíše v dnešní době konspirací a teorií všeho druhu! Jistý Jack Daniels si opět jednoho dne vypaloval whisky a zkoušel své recepisy. Stále nebyl spokojen. Jednoho se vydal s lahvičkou do lesa, že si odpočine od vynalézavé práce. V ruce měl svou lahvičku. Popíjel a popíjel. Dostal se na večer k vodopádu. Položil svou lahvičku na placatý kámen, a že se trochu osprchuje pod vodopádem. Jenže jeho whiska zašplouchala v hlavě, když šlapal na další kámen – a tak s sebou pleskl do vody. Voda byla mělká, teplá, a tak se náš Jack nechal nést proudem – až usnul. Voda ho donesla kdesi mezi kořeny stromů, kde nebyl vidět. Zamotal se do větviček, zapadal podzimním listím. Večer se přišly koupat víly se svými lavory a lahvičkami. A jako na potvoru – lahvičky vypadaly úplně stejně. Dovedete si představit, co se stalo. Když se před půlnocí Jack probral zimou, pospíchal ke své lahvičce. Sebral jí a upaloval domů.

Velikánský objev nebyl učiněn hned. Jack tuze nastydl a kurýroval se dva týdny. Dva týdny stála na poličce v komoře vílí lahvička. Další události jsou přepečlivě skrývány i před samotnými dlouhovlasými muži. Jak a kdy ochutnal Jack svůj mok nevíme, ale rozhodně byl dopálen, kdo že si dovolil mu dát do jeho lahvičky obyčejný jablečný ocet! Nastalo těžké vyšetřování na farmě. Jen neznalí jazykové tvrdí, že inkvizice nezasáhla Ameriku. Po dvouletém vyšetřování bylo jasné, že lahvičku nikdo nevyměnil, a že se tedy musel stál zázrak. A tak 4. července 1776 bylo slavnostně vyhlášeno, že když se může whisky proměnit na jablečný ocet, mohou vzniknout spojené státy americké. Inkvizitoři přijali zázrak, Jack však pochopil, kde se stala chyba. Od té doby začali u mužové nosit dlouhé vlasy a brát si do sprchy lavor a jablečný ocet...

III.Následky

Všichni ví, že tento proklínaný americký stát se stal nejbohatším na světě. Američani kupčili s tajemstvím po celém světě, a protože každý muž byl zvědavý, co je ve vílí lahvičce, přistoupili nakonec i na plané papírové sliby, kterým se později začalo říkat směnky. Tak vznikly všechny cenné papíry a rozšířily se po celém světě. Pekelný americký stát si nacpal břicho penězi, ropou, později železem, cínem, a nakonec všemi možnými výrobky.

IV.Přelom událostí

Nečekaný přelom nastal v Evropě. Herman Van Rompuy, Donald Tusk, Charles Michel a Ursul von der Leyen, byli zamaskovaní plešatí muži, kteří se styděli za svou pleš a proto se vydávali za vlasatce. Utekli z kanceláří, kam byli za zavřeni za prokázanou pitomost. Testy ukázali IQ v rozpětí 68 – 73 bodů. Byli velmi nebezpeční svým chováním. Potulovali se po Belgii po městě Spa, proslulém to lázeňském městě. Tam se stalo, že se ukryli ve sprchách, odkud odešli dlouhovlasatí mužové. Předtím samozřejmě používali lavory, kam si nalili jablečný ocet a polévali si vlasy. Lavory i lahvičky ponechali ve sprchách. Rompuye samozřejmě nenapadlo nic lepšího než si dát lavor na hlavu. Ostatní se nenechali samozřejmě dlouho pobízet – a tak si dovedete představit, jak to ve sprchách vypadalo. Labužilo jim, že na ně prší zhora, a oni mají hlavu tzv. v suchu. Měli takovou radost, že vypili všechen ocet z lahviček. Tak přišli na tajemství skrývané po tisíce let! Z pitomců se stali moudří vládcové, kteří si rozdělili nejlepší místa  v Evropské unii. Další informace však již nemohu poskytnout. I tak, co jsem již napsal, je profláknuté. Jelikož si každý myslí, že je to absolutní nesmysl, stát pod sprchou s lavorem na hlavě a pít při tom jablečný ocet, tak to nezkusí. Zkouší to jenom ti, kteří mají IQ v podobném rozmezí. Proto jsme zaznamenali nárůst byrokratického aparátu v evropské unii. Ti, co to zkusili se pak hrnou na dobře placená místa. Celá Evropa na ně doplácí. Z utajených zdrojů víme, že tito lidé se pak hrnou i do státní sféry, kde zaujímají přední místa.  Efekt je již jiný. Nerostou jim vlasy, jako vlasatým mužům, ale roste a bobtná v nich pitomost, kterou posilují každotýdenním obřadem ve sprše.

A opět – jen zasvěcení ví, že Pandořinu skříňku neotevřela Pandora, ale Rompuy.

Proběhla i diskuse, zda to nebyl Leyen, ale nyní je jednoznačně přijímán názor, že vše začal Rompuy.

Jen zasvěcení vidí v obrázku vílu (vlasy, věnec z listů), a skříňka je ono tajemství, které víly střežily, ale neustřežily. Blbec Rompuy na ně přišel....

VR 23.11.2022