4)   K definici lidské blbosti

Pozorný čtenář si zajisté všiml, že se v textu často vyskytují slova idiot blbec, případně hlupák. A to je právě to, nač jsem již upozornil. Že základní pravda o lidském životě – "žijeme proto, abychom spali", nám také otevírá pravdu a tím definici blbcově. Evidentně lidé, kteří nemohou přijít na to, jak je definován blbec, nutně tedy neznají základní pravdu lidského života. My, kteří ji známe, takto logicky dospíváme k definici blbce.

Všimněte si, co dělá blbec přes den, jaký je vektor jeho snahy. Působí proti spánku. Neboť nezralý jedinec si problémy dne přebírá i do spánku a pak má psychické a všechny možné problémy. Jak bychom nazvali toto denní působení blbce proti spánku? Působí škodu! A přesně tak je definován blbec.

Blbec je člověk, který nám působí škodu.

To je prvotní, předvědecké poznání. Jsem hrdý, že jsem na ně přišel sám. O to větší radost jsem měl, když jsem nalezl dílo Carla M. Cipolla – základní zákony lidské blbosti[1]. I on definuje blbce takto. Ve svém díle šel dál, a proto čerpám nyní z jeho poznatků. Upřesnil totiž toto naše prvotní poznání o škodě způsobené blbcem. Cipolla totiž rozpoznal základní způsob, jak přistupovat k blbosti, a to totiž pomocí teorie zisku.

V jednání osoby A a osoby B sledujeme zisk, a to kladný nebo záporný. Tedy, co získala nebo ztratila osoba A v jednání s osobou B, a co získala nebo ztratila osoba B v tomtéž jednání s osobou A. Zjistíme, že máme 4 různé kombinace:

osoba A	osoba B		osoba A	osoba B
ztráta	ztráta		-	-
ztráta	zisk		-	+
zisk	ztráta		+	-
zisk	zisk		+	+

Ziskem je jakékoliv dobro, hmotné, či nehmotné. Nelze je měřit objektivním měřítkem, ale osobním měřítkem zúčastněných osob. Tedy, zisk pro osobu A znamená, že osoba A jednání nebo důsledek jednání osoby B považuje za zisk. Více v teorii blbosti.

1)      Kombinace mínus mínus

Toto je pravá definice blbce, která zpřesňuje naši prvotní definici. Skutečně jenom blbec způsobí svým jednáním ztrátu vám i sobě.

2)      Kombinace mínus plus

Jednáním je způsobena ztráta vám, ale zisk osobě B. Vypadá to, že tato kombinace je stejná, jen otočená pro případ plus mínus. Tedy vy máte zisk a osoba B ztrátu. Zde se objevuje geniální badatelský duch Karlo Maria Cipolly. Nejedná se o stejný případ! A tím kritériem je, od koho vychází aktivita skutku!

Je tedy třeba upřesnit, od koho jednání vychází. V tomto případě čteme zápis takto:

Mým jednáním jsem sobě přivedl ztrátu a osobě B zisk. Nebo obecně:

Osoba A svým jednáním způsobí sobě ztrátu a osobě B zisk.

Carlo Maria Cipolla nazývá tuto osobu prosťáček. Vy začnete aktivitu, skončíte v mínusu a přinesete zisk jinému. Takový člověk je naivní, prostý, prostomyslný, důvěřivý, dětinský. Objevil jsem však kladnou dimenzi této kombinace, kterou Cipolla nezmiňuje. A to je totiž dodržení slova. Jen charakterní člověk dodrží slovo i v situaci, pro něj nepříhodné. Tedy situace se změnila, nepočítal s ní, přivede svým jednáním sobě ztrátu, ale dodrží slovo a osobě B způsobí zisk. Zůstaňme ale u většinového případu naivního člověka, ten je pro kombinaci mínus plus typický.

3)      Kombinace plus mínus

Když osoba A svým jednáním přinese sobě zisk a osobě B ztrátu, pak se jedná o lupiče. On aktivně jednal tak, aby měl zisk na váš úkor.

4)      Kombinace plus plus

To je ideální kombinace. Oba aktéři jednání získávají. Cipola nazývá takového člověka, z jehož jednání tyto zisky oběma plynou – chytrým. Tady bych si dovolil upravit Cipollu nebo překladatele. Chytrost bývá spojena s intelektem, s rozumem. Toto jednání plyne z charakteru – proto dávám přednost opaku hlouposti, což je moudrost.

Přesná definice blbce od Cipolly zní:

Blbec je ten, který způsobí škodu jinému člověku nebo skupině lidí, aniž zároveň dosáhne jakéhokoliv zisku pro sebe, nebo dokonce utrpí ztrátu.

Námitka: A není zákon o lidské blbosti původnější, než zákon o smyslu života? Zde odpovíme ontologicky. Nejprve musíme existovat. I blbec musí nejprve existovat a potom škodit sám sobě. A tím, že existuje, přijímá na sebe základní zákon života ještě předtím, než nějakou blbost vyvede.

Z výskytu blbce nebo idiota[2] neznámý pisatel vytvořil teorii průseru. Podívejme se na ni v krátkosti.