Aladar | citát Thomase Henryho Huxleyho

"Věda páchá sebevraždu, když přijme vyznání víry."

Thomas Henry Huxley

Čím víc přemýšlím o důvodech k vyřčení takového citátu, tím více podezírám Huxleye z extrému. Víra a věda se potkávají v člověku.
Věda je jeden z několika způsobů, jak dojít k určité pravdě. Věda je určitá cesta, způsob, metoda, která nám zodpovídá na určité otázky. Věda pane Huxley, je vždy služebník. Slouží člověku. Huxley nám vytrhuje vědu z kontextu a zřejmě jí staví na trůn, kterému se klaní.

Pan Huxley předpokládá, nebo se snaží vnutit představu, že věda může existovat sama o sobě. Dokážu si představit, že na určité úrovni lze takto uvažovat. Továrna může vyrábět šroubky a někdo může dělat vědu jen o závitech; její pracovníci můžou skutečně nosit v hlavě jen technické a strojírenské záležitosti. Ale pokud jdeme za tuto továrnu (vědeckou laboratoř), tak už přeci není jedno, zda se šroubky používají k montování zbraní nebo k montování dětských hraček. Problém pana Huxleyho je, že vše, co se ve vědě vyvine, vyzkoumá a vybádá, slouží k nějakým účelům. Jaký to bude účel, to už nerozhoduje věda, ale člověk; a tam záleží na tom, čemu ten člověk věří.

Druhá světová válka je ukázka toho, jak hluboce může člověk klesnout. Že neexistují žádné hranice, kde by se člověk mohl zastavit. A věda sloužila fašistům pro páchání zla stejně dobře jako doktorům slouží k léčení člověka. Fašisté věřili, že některé rasy jsou méněcenné; vytvořili vědu o rasách - eugeniku. Ale člověk má velice krátkou paměť. Dnes už lidé ani neví, co si pod výrazem "eugenika" mají představit. Vědecky se dá zdůvodnit cokoliv. Věda nemá žádný morální rozměr. Věda je jen služebník. Fašisté pořádali vědecké pokusy na lidech. Také dělali vědu. Právě fašismus je nám všem důkazem, že vědě se klanět nemáme.

Věda sama o sobě má své metody, svůj předmět zájmu, staví na principech experimentu, pozorování, pojmosloví, je exaktní (zkoumá, měří). Huxley říká, že kdyby věda stála na základech víry, tak páchá sebevraždu. Ano, zrovna tak je to nesmyslný výrok, jako "lidé se rozhodují ve svých životních rozhodnutí podle doporučení vědců." Věda nezodpovídá ty daleko důležitější otázky, pane Huxley, které v životě máme: "Jaký smysl má můj život? Jaký smysl má život člověka vůbec? Kdo je člověk? Jak mám vychovávat své děti? Mám se přestěhovat, nebo zůstat? Někdo se ptá, mám si vzít nemocnou maminku k sobě domů a vzdát se práce, nebo jí mám svěřit do domova s péčí? Každý řeší někdy velmi důležité otázky života a věda v nich nemá ani trošičku místa. A jestli v těch důležitých otázkách nemá místo, jak je možné, že jí Huxleyi tak povyšuješ nade vše?

Mně Huxley nepřesvědčil tím, že vytrhl vědu z kontextu a učinil z ní boha. Pro mně je věda služebníkem. Slouží člověku, a ten něčemu věří. Věří, že jeho život má smysl, že jeho bádání má smysl, že výsledek objevu má smysl. Fyzika popíše dráhu kulky v gravitačním poli země, ale je to člověk, který mačká spoušť. Vědecký tým vymyslí pilulku Algenu, a někdo jí užívá proti bolestem hlavy a druhý k tomu, aby se nafetoval. Člověk vždycky určuje, co s výsledkem vědy. Věda sama o sobě je mravně neutrální.

Vím, že reaguji v dnešním myšlení a v dnešní době. Pan Huxley mohl reagovat na církev, která se mu "míchala do vědy." (i když zrovna jeho teorie evoluce není věda, ale jen teorie).

Ale ozývám se proto, že cítím v tomto výroku, chápáno v dnešním kontextu, že se šlape po víře. Že se přisadí zase na konto "víra a ti bláhoví, co jednoduše a prostě předvědecky věří". To my dnes "už víme."

To ne. To by bylo špatné poselství, pane Huxley. Věda je jen služebník. Možná jsi jen koníčkář, který pro svůj koníček nechce vidět nic jiného. Anebo věříš ve vědu, že ti zodpoví všechny tvé otázky. Tak potom musíš být ale důsledný a vypočítávat si v pětiletých plánech, kdy se oženíš, kdy si koupíš nové auto, kdy chatu, protože jinak, milý Huxleyi, bys do rozhodovacího procesu pustil něco jiného než vědu, a ta by pak nemohla být tvým bohem....